Rovnováha - čtvrt po půlnoci
Takhle nějak vypadá můj ksi... obličej každý večer před spaním...
Takhle nějak vypadá můj ksi... obličej každý večer před spaním...
Hudba je kořením života. Svět je díky ní jaksi barevnější a úplnější. A někomu (mně) dokonce pomáhá psát! Kdo z Vás nemá žádnou oblíbenou skladbu, ať se přihlásí. Nebo ne... stejně bych mu nevěřil :-)
Nemám ambice dělat ramena na skřítka, ani vyšvihnout zaručený postup, jak napsat bestseller. Kdybych to věděl, nepsal bych tenhle článek, ale tisícistránkovou bichli, která by vyždímala Vaše peněženky. No... spíše bych se s Vámi rád podělil o mé osobní zkušenosti a možná utrousil pár skromných (v)tipů, které by Vám mohly pomoci dopsat tu zatracenou...
Druhý mysteriózní román o muži, který vidí za oponu našeho světa, nese pracovní jméno "Rovnováha". Ten název se mi začíná líbit čím dál víc. Asi si ho nechám :-)
Dovolte mi, abych Vám dnes představil tak trochu jiné desatero.
První otázky, které mi mé blízké okolí pokládá, když přijde řeč na Otrávené duše, jsou následující: "Jak se ti to povedlo? Jak to funguje?"
Bojím se. Dnes večer zemřu. Cítím, že si to zdejší místo žádá.
KNIHÁNKOV. Zní to jako nějaká malebná vesnička z Harryho Pottera, ale je to něco mnohem lepšího. Něco, co můžeme všichni okusit na vlastní kůži. Poznejte Irču a její kouzelný svět knih! Stačí zabrouzdat na YouTube a nechat se uhranout:
Ta pošetilá myšlenka stvořit svůj vlastní příběh mě prvně napadla během studií na vysoké škole. Jednalo se o pouhý záblesk, který zmizel stejně rychle, jako se objevil. Možná ještě rychleji. V následujících letech jsem nárazově sesmolil nějaký ten blábol. Většinou to nemělo hlavu, nebo patu a občas chybělo obojí.
Mám rád ty chvíle, kdy srdce poletuje v hrudním koši jako vyplašený kolibřík a ztuhlé ruce žmoulají cíp polštáře, který dodává zdánlivý pocit bezpečí.